Případ Kellner: Co soudní verdikt za 158 milionů Kč učí české podnikatele o krizovém řízení a odpovědnosti

Aljašská porota vydala v červenci 2026 jednomyslný verdikt v případu smrti Petra Kellnera, nejbohatšího Čecha a zakladatele skupiny PPF. Celková škoda byla stanovena na 7,483 milionu dolarů (přibližně 158 milionů Kč). Příčinou tragédie nebyla jen havárie vrtulníku, ale především fatální selhání procesů, komunikace a krizového řízení na straně zúčastněných firem.

Pro české majitele malých a středních firem je tento případ varovným signálem: organizační selhání, absence záložních plánů a špatná komunikace mohou mít katastrofální následky – a to nejen v extrémních situacích na Aljašce, ale i v každodenním podnikání v Česku.

Co se vlastně stalo? Shrnutí případu

V březnu 2021 havaroval vrtulník během heliskiingové výpravy na Aljašce. Na palubě zahynulo pět lidí, včetně Petra Kellnera. Jediným přeživším byl český snowboardista David Horváth.

Soud zjistil, že:

• Provozovatelé heliskiingové výpravy nenasadili záložní vrtulníky
• Záchranný tým dorazil na místo až po téměř šesti hodinách
• Společnosti neaktivovaly svůj nouzový plán
• Kellner byl po havárii prokazatelně naživu, ale zemřel před příjezdem pomoci

Soud identifikoval tři klíčové subjekty, které zanedbaly své povinnosti:

1. Tordrillo Mountain Lodge – provozovatel ubytování a heliskiingu
2. Soloy Helicopters – provozovatel vrtulníku (vyrovnala se mimosoudně)
3. Third Edge Heli – průvodcovská firma (zanikla po nehodě)

Paralela s českým podnikáním: Kde selhávají české firmy?

Možná si říkáte: „To se přece naší firmě nemůže stát." Ale selhání, která vedla k tragédii na Aljašce, jsou překvapivě běžná i v českých malých a středních firmách – jen v méně dramatické podobě.

1. Absence záložního plánu (Business Continuity Planning)

Firmy v případu Kellner neměly funkční záložní plán. V českém prostředí je to bohužel běžná situace – podle průzkumů nemá písemný krizový plán více než 60 % malých a středních firem v ČR.

Praktický příklad: E-shop s 15 zaměstnanci nemá záložní dodavatele. Když hlavní dodavatel zboží zkrachuje, firma není schopna plnit objednávky po dobu tří týdnů a přichází o klíčové zákazníky.

Softwarové řešení: Nástroje pro řízení rizik a kontinuity podnikání, jako je monday.com, Asana nebo český Freelo, umožňují vytvářet a sdílet krizové plány napříč celým týmem. Každý zaměstnanec přesně ví, co dělat v případě výpadku.

2. Selhání komunikace v kritickém okamžiku

Záchranná akce byla opožděna mimo jiné proto, že komunikace mezi zúčastněnými stranami nefungovala. V českých firmách se podobné selhání projevuje při výpadcích IT systémů, ztrátě klíčového zákazníka nebo personální krizi.

Softwarové řešení: Komunikační platformy jako Microsoft Teams, Slack nebo Google Workspace umožňují okamžitou komunikaci v reálném čase. Pro menší české firmy je dostupnou alternativou také Rocket.Chat s možností vlastního hostování na českých serverech – vhodné zejména pro firmy, které dbají na ochranu dat podle GDPR.

3. Nejasné rozdělení odpovědností

Soud musel složitě rekonstruovat, která firma za co odpovídala. Tordrillo Mountain Lodge, Soloy Helicopters a Third Edge Heli si vzájemně přehazovaly odpovědnost. Nejasné kompetence jsou v českých firmách jedním z nejčastějších problémů.

Softwarové řešení: Nástroje pro projektové řízení jako Jira, Basecamp nebo česky lokalizovaný Projektově.cz umožňují přesně definovat, kdo je zodpovědný za každý úkol a proces. Při každém projektu nebo krizové situaci je jasné, kdo rozhoduje a kdo informuje.

Krizové řízení v praxi: Jak na to s dostupnými nástroji?

Krok 1: Zmapujte rizika svého podnikání

Než sáhnete po softwaru, musíte vědět, co chcete řídit. Základní analýza rizik zahrnuje:

• Provozní rizika (výpadek IT, ztráta klíčového zaměstnance)
• Finanční rizika (platební neschopnost odběratele, kurzové výkyvy)
• Reputační rizika (negativní publicita, soudní spor)
• Právní rizika (nedodržení GDPR, pracovněprávní spory)

Doporučený nástroj: Risk Ledger nebo jednodušší Smartsheet umožňují vytvořit přehledný registr rizik i bez IT oddělení. Pro začátek postačí i dobře strukturovaný sdílený dokument v Google Sheets nebo Microsoft Excel Online.

Krok 2: Vytvořte záložní plány pro kritické procesy

Každá firma by měla mít písemně zachyceny odpovědi na otázky:

• Co děláme, když vypadne hlavní IT systém?
• Kdo zastupuje klíčové zaměstnance při jejich absenci?
• Jak komunikujeme se zákazníky při výpadku služby?

Doporučený nástroj: Confluence (od Atlassianu) nebo Notion jsou ideální pro vytváření a sdílení firemních procesních příruček. Česká alternativa Slite nebo jednoduché wiki v rámci Microsoft SharePoint (součást Microsoft 365, který používá většina českých firem) jsou dostupné i pro menší organizace.

Krok 3: Automatizujte upozornění a eskalace

Jedna z klíčových chyb v případu Kellner byla, že nikdo včas nezaznamenal problém a nespustil záchrannou akci. V podnikání to může znamenat, že nikdo nevčas nezaregistruje přečerpání rozpočtu, výpadek serveru nebo nespokojeného zákazníka.

Doporučený nástroj:

• Zapier nebo Make (dříve Integromat, český původ!) – automatizace propojující různé firemní systémy. Například: pokud zákazník pošle reklamaci e-mailem, automaticky se vytvoří úkol v projektovém nástroji a upozorní odpovědný pracovník.
• PagerDuty – pro technické firmy, které potřebují okamžité upozornění při výpadku systémů.

Krok 4: Dokumentujte rozhodnutí a komunikaci

Soudní řízení ukázalo, jak důležitá je dokumentace rozhodnutí. Kdo co rozhodl, kdy a proč. V českém podnikatelském prostředí je dokumentace procesů často podceňována.

Doporučený nástroj: HubSpot CRM (zdarma v základní verzi) nebo český Raynet CRM automaticky zaznamenávají veškerou komunikaci se zákazníky. Pro interní rozhodnutí je vhodný Loom (nahrávání video-zpráv) nebo jednoduché záznamy z porad v Microsoft Teams.

Právní odpovědnost a pojištění: Co by měl každý podnikatel vědět

Případ Kellner připomíná, že podnikatelé nesou odpovědnost za procesy ve svých firmách – i když k selhání přispělo více stran. V českém právním prostředí to znamená:

• Pojištění odpovědnosti podnikatele – základní ochrana, kterou má překvapivě mnoho českých firem podhodnocenou nebo zcela chybějící
• Smluvní ošetření odpovědnosti při spolupráci s externími dodavateli a partnery
• Compliance software pro sledování zákonných povinností

Doporučený nástroj: Legito (česká legaltech platforma) umožňuje malým a středním firmám automatizovat tvorbu smluv a sledovat právní závazky. Pro komplexnější potřeby je vhodný ContractBook nebo PandaDoc.

Praktické tipy pro české podnikatele: Kde začít?

1. Začněte jednoduchým rizikovým registrem – stačí tabulka v Excelu nebo Google Sheets s výpisem 10 největších rizik vaší firmy a odpovědnou osobou za každé z nich.

2. Zaveďte pravidelné krizové cvičení – jednou ročně simulujte scénář „co kdyby" (výpadek IT, odchod klíčového zaměstnance, ztráta největšího zákazníka).

3. Využijte Microsoft 365 nebo Google Workspace naplno – většina českých firem tyto nástroje platí, ale nevyužívá jejich možnosti pro sdílení procesů, krizových plánů a komunikaci.

4. Investujte do pojištění odpovědnosti – konzultujte s pojišťovacím makléřem, zda vaše stávající pojistné krytí odpovídá skutečným rizikům vašeho podnikání.

5. Definujte jasné kompetence – každý zaměstnanec by měl vědět, kdo je jeho zástupce a kdo rozhoduje v jeho nepřítomnosti.

Závěr: Tragédie jako lekce pro byznys

Případ Petra Kellnera je především lidskou tragédií. Zároveň však poskytuje cenné poučení pro každého podnikatele: selhání procesů, komunikace a krizového plánování má vždy cenu – ať už jde o miliony dolarů v soudním verdiktu, nebo o ztrátu zákazníků a reputace v českém regionálním podnikání.

Dobrou zprávou je, že dnes existují dostupné softwarové nástroje, které i malým firmám umožňují mít krizové procesy pod kontrolou. Klíčem není mít nejdražší systém, ale mít jakýkoliv funkční systém – a důsledně ho používat.

Zdroj: e15.cz, ČTK, 3. července 2026